Stálá posádka byla v Jindřichově Hradci dislokována od roku 1882. Do vzniku Československa, zde s výjimkou období I. světové války sídlila pěchota a jezdectvo. Již v této době zde probíhal výcvik vojáků, což také dokládá místní vžitý název pro oblast cvičiště – „Execírák“ (z německého die Exerzierplätze – vojenské cvičiště). Po vzniku první republiky zde postupně probíhal výcvik několika útvarů velikosti pluku. Po II. světové válce byly v JH umístěny pouze dva prapory, od roku 1950 v již celý pluk. V této době sloužilo cvičiště především pro výcvik pěchoty, proto bylo zejména v jižní části několik zákopů. Jednou z aktivit v území i nácvik pobytu v zimních podmínkách, proto byly v severovýchodní části zřízeny zemljanky. Ve středu cvičiště byla také střelnice pro lehké pěchotní zbraně. V roce 1960 došlo po další reorganizaci k přeměně útvaru na 7. tankový pluk, který zanikl až v roce 1990. Krom výcviku řidičů, který vedl ke vzniku několika tankových cest, zde probíhal výcvik pěchoty a ženijních prací. Na rozdíl od jiných území aktivity armády na Jindřichohradeckém cvičišti zcela neskončily. Od roku 1990 se zde vystřídalo několik jednotek. V roce 2008 zde zahájil činnost 44. lehký motorizovaný prapor 4. brigády rychlého nasazení (44. LMOPR).

Malé území na severozápadě cvičiště bylo využito k těžbě písku. Těžba byla ukončena v první polovině 90. let 20. století.  V roce 1998 zde byla vyhlášena přírodní památka Pískovna na cvičišti (na ploše 2,6 ha).