Část představuje plocha aktivně využívaného veřejného vnitrostátního letiště. Na části byla zbudována fotovoltaická elektrárna. Zbytek v současnosti není využíván, v minulosti zde však probíhala pastva skotu.
Historický vývoj
Plocha je kontinuálně využívána jako letiště.
Biologicko-ochranářský význam
Biologický potenciál této lokality je mimořádný, jedná se o zbytky kdysi na Klatovsku široce rozšířených lad tvořených mozaikou stanovišť vlhkých (ostřicové a pcháčové louky) i sušších (smilkové trávníky podhorského charakteru).
Byl zde zjištěn výskyt 88 druhů brouků 23 čeledí. Vesměs se jedná o eurytopní druhy a běžné zástupce daných biotopů. Byl zachycen 1 druh Červeného seznamu bezobratlých ČR – xylofágní Anisoxya fuscula (čeleď Melandryidae, kategorie zranitelný (VU) a 1 zvláště chráněný druh dle vyhlášky 395/92 Sb. – rozšířený zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta, kategorie ohrožený (O).
V dotčené lokalitě bylo zaznamenáno celkem 11 zvláště chráněných druhů obratlovců podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění.
Z obojživelníků a plazů byly zjištěny ohrožené ropucha obecná a užovka obojková a silně ohrožené ještěrka obecná a slepýš křehký. Bylo zaznamenáno 7 zvláště chráněných druhů ptáků – silně ohrožený moták lužní a bekasina otavní a ohrožené čáp bílý, moták pochop, bramborníček černohlavý, krkavec velký a vlaštovka obecná.
Severozápadní okraj navazuje na nivu Točnického potoka, která je v tomto úseku zaplavena činností bobra evropského.
Přírodní poměry
Území leží v mírně teplé oblasti MT10 v nadmořské výšce 400 m. Geologický podklad tvoří biotitické granodiority překryté kvartérními hlinitopísčitými sedimenty.
Vegetační kryt jižní, nejzachovalejší části, tvoří mozaika vlhkých ostřicových lad a pcháčových luk, suchých acidofilních trávníků, ruderální vegetace a řídkých porostů dřevin.
Ochranářský management
Plocha letiště a jeho bezprostředního okolí je pravidelně sečena. Jižní, biologicky nejcennější část momentálně obhospodařována není, velmi vhodné by proto bylo obnovení extenzivní pastvy.