Vojsko začalo oblast Ježníku využívat po II. světové válce – na začátku 50. let – v souvislosti s umístěním střeleckého pluku do Krnova. V první polovině 50. let je na jihovýchodě malá střelnice a svahy a úpatí Kabátova kopce jsou protkány pěchotními zákopy a velkým množstvím – místy dosud patrných – okopů. Po invazi v roce 1968 zde působili pouze sovětští vojáci, ti začali využívat území pro výcvik řidičů 77. gardového tankového pluku umístěného do krnovských kasáren. Od 70. let je v oblasti Ježníku velké množství tankových cest. S odchodem sovětské posádky vojenské aktivity zcela zanikly.
Po odchodu armády začalo území zarůstat. V polovině 90. let zde bylo motokrosové hřiště, které poměrně brzy zaniklo. Svahy Kubátova kopce jsou dlouhodobě sekány.
Biologicko-ochranářský význam
Cvičišti Ježník dominuje zalesněný vrch, na mělčích půdách jeho úbočí jsou společenstva acidofilních suchých trávníků. Níže jsou pak zastoupeny druhově bohaté trávníky ovsíkových luk doplněné řadou ruderálních druhů. V rozsáhlých, nejníže položených partiích jsou náletovými dřevinami zarůstající ruderalizované porosty s třtinou a zlatobýlem. Území je regionálně cenné.
Přírodní poměry
Lokalita s nadmořskou výškou cca 400 m spadající do Krasovské vrchoviny leží v mírně teplé oblasti (MT7). Geologicky je lokalita poměrně pestrá. Vlastní vrch je tvořen spodnokarbonskými droby a jílovitými břidlicemi. Níže jsou pak různé kvartérní sedimenty.
Ochranářský management
Na lokalitě dochází k vyřezávání dřevin a pravidelné seči.
Rizika
Další zarůstání lokality, neoptimální nastavení péče a absence disturbancí.
Osoby a organizace působící v území
ZO ČSOP Levrekův ostrov
Zjištěné chráněné a ohrožené druhy organismů
Zdroj dat: Nálezová databáze ochrany přírody (AOPK ČR), Datum exportu: 12. 12. 2023.