Ostrá hůrka

Malé opuštěné cvičiště s výrazným buližníkovým sukem

Rozloha 25 ha

Datum opuštění armádou blíže neznámé.

49.70081417N, 13.43868628E

Plzeňský kraj

Status ochrany přírody

Významný krajinný prvek

Současné využití

Část lokality je udržována formou cíleného ochranářského managementu (viz dále). Vlastní Ostrá hůrka je oblíbeným výletním cílem obyvatel Plzně i okolních obcí.

Historický vývoj

Plocha sloužila zřejmě jako cvičiště pro nedaleká kasárna v Plzni na Slovanech. Na leteckém snímku z konce 60. let 20. století je území zachyceno jako otevřená plocha s rozptýlenými dřevinami a několika širokými pojezdovými drahami s holou půdou. V 90. letech je území zachyceno již jako zarůstající. 

Biologicko-ochranářský význam

Na místní poměry je lokalita biologicky stále velmi hodnotná.

V území byl zjištěn výskyt 4 ohrožených druhů podle Červeného seznamu ČR. Jsou jimi zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea, LC) – roste roztroušeně ve východní polovině kosených ploch, rýt barvířský (Reseda luteola, VU) – nalezen v ruderální ploše po vyřezaných křovinách proti vstupu ke skále a růže oválnolistá (Rosa elliptica, DD) – 1 keř a hrušeň polnička (Pyrus pyraster, NT) – jednotlivě v celém zájmovém území.

Ze zoologického hlediska je nutné vyzdvihnout výskyt vzácných druhů obojživelníků využívajících drobné vodní plochy – kuňka žlutobřichá a skokan štíhlý, starší data uvádí i čolka obecného a čolka velkého. Sušší partie jsou biotopem plazů (ještěrka obecná, slepýš křehký).

Významným druhem ptáka charakteristickým pro křoviny na otevřených plochách je ťuhýk obecný.

Přírodní poměry

Území leží v mírně teplé oblasti MT11 v nadmořské výšce 360 – 400 m. Geologický podklad tvoří proterozoické spility s tělesem buližníků, tvořícím výrazný skalní suk. V nižších partiích jsou starší horniny překryté kvartérními sedimenty. 

Vegetační kryt tvoří zejména náletové křoviny i porosty stromů, ve zbytcích bezlesí se však zachovaly cenné zbytky suchých acidofilních trávníků, řídkých trávníků na mělkých půdách a mezofilních ruderalizovaných trávníků. Poměrně velké plochy obsazují i ruderální porosty s hojnou třtinou křovištní.

Ochranářský management

Management je primárně zaměřen na potlačení expanze dřevin a obnovu suchých krátkostébelných trávníků. Jeho realizací je pověřena nevládní organizace Spolek Ametyst. Od roku 2015 zde 1-2x ročně probíhá mozaiková seč jižní xerotermní části, celkem každý rok je takto ošetřena plocha 0,8 – 1 ha. Dále se po obvodu ploch trávníků provádí omezování velkých pásů a skupin křovin a vyřezávání jednotlivých keřů a stromů z travnatých ploch. Tento management probíhá na pozemcích města Starý Plzenec a na pozemcích vlastněných státem s dotací od Plzeňského kraje. 

Cílem majoritního vlastníka (město Starý Plzenec) je zejména, aby okolí skály bylo přístupné pro veřejnost a esteticky nerušilo. Turistické a sportovní využití je asi jediné, s čím se počítá i do budoucna. Nově schválený územní plán Starého Plzence navrhuje propojení „polní“ cestou s cyklostezkou u Úslavy a s dalšími trasami směrem k Plzenci a na Radyni a vedení cesty skrz celé území od jihu k severu při západním okraji skály.

V severní části lokality, která je také částečně ve vlastnictví města Starý Plzenec byly v minulosti (před více než 10 lety) v místech vodních ploch vzniklých pojezdy vojenské techniky obnoveny tůně. Od té doby se asi dělalo jednou prohloubení a vyřezávky kolem tůní. V okolí tůní vede cesta, kudy jezdí myslivci a v kolejích od aut jsou tam další kaluže vhodné pro výskyt obojživelníků.

Vlastnické vztahy v severozápadní části jsou komplikované, je zde řada malých pozemků s mnoha vlastníky. Místy někde něco vyřežou myslivci nebo vlastníci pozemků (nedávno hlavně u západního okraje poblíž přivaděče), jiný management není.

Různě v celém území jezdí neřízeně motorkáři a poslední dobou i čtyřkolky a těžší terénní automobily. Pro území je charakteristická hustá síť cest udržovaná především pojezdem terénních motocyklů a pěšími návštěvníky.

Rizika

Pokračující sukcese v částech, kde management neprobíhá.

Osoby a organizace působící v území

Spolek Ametyst (http://www.ametyst21.cz/)

Zjištěné chráněné a ohrožené druhy organismů

Zdroj dat: Nálezová databáze ochrany přírody (AOPK ČR), Datum exportu: 12. 12. 2023.

Nálezy za posledních 10 let

Skupina České jméno Latinské jméno Datum posledního nálezu Červený seznam Směrnice EEC ZCHD
Obojživelníci čolek obecný Lissotriton vulgaris 15.04.2017 VU SO
Obojživelníci čolek velký Triturus cristatus 15.04.2017 EN HD II a IV SO
Obojživelníci kuňka žlutobřichá Bombina variegata 22.08.2020 CR HD II a IV SO
Obojživelníci skokan štíhlý Rana dalmatina 15.04.2017 NT HD IV SO

Zdroje informací

Fotogalerie